Úvod > Umění > Malba > Thomas Rowlandson's Dance of Death

Thomas Rowlandson's Dance of Death

Thomas Rowlandson (13.června 1756 – 21.května 1827)

Byl britský kreslíř a karikaturista. Narodil se v Londýně (Old Jewry) do rodiny nepříliš úspěšného tkalce. Díky přízni tety a hlavně její finanční podpory mohl Thomas studovat na univerzitě (nejprve v Soho, kde bylo jeho studium orientováno spíše na obchod, později na Královské akademii, právě zde objevil své vlohy pro umění). Po nějaký čas žil v Paříži, odkud často vyrážel po celém kontinentu. Během těchto dobrodružných cest vytvořil značnou část svých skic a výkresů z každodenního života obyčejných lidí. Byl vášnivým gamblerem (tradovalo se o něm, že mnohokrát proseděl u hracího stolu i 36 hodin v kuse) a proto na sebe hubené časy (i přes velice slušné dědictví po tetičce) nenechaly dlouho čekat.

Právě z nouze se nakonec uchýlil k tvorbě dobových karikatur, jež byly uveřejňovány v britských i francouzských časopisech a novinách. Až po přelomu století se mu začalo dařit (úspěšná výstava v sálech Královské akademie, řada dobře se prodávajících sbírek, ilustrace několika knih).

Zemřel v Londýně 21. května roku 1827 na dlouhotrvající onemocnění.

Dobový portrét Thomase Rowlansona

Vedle jiných je znám pro svůj set kreseb Dance of Death (1814-1816).

Smrt zobrazuje, jak se již v této době tradičně ustálilo, jako nahého kostlivce (tedy bez jakékoliv známky tkáně, avšak také i bez kusu oblečení, pokud nepočítáme občasnou elegantní pokrývku hlavy) a to s očividně mužskými rysy (přesně podle anglosaského kulturně-lingvistického imperativu – bude mnou zpracováno v budoucnu). Smrt na Rowlandsonových kresbách vstupuje zcela bez skrupulí do lidských životů a bere, aniž by dbal naříkání či smlouvání pozůstalých (jednoho obtloustlého opilého nebožtíka si dokonce odváží v trakaři přímo od dveří hospody a ještě se o něj musí hádat s rozčilenou manželkou).

Přesto Smrt v Rowlandsonově sarkastickém podání působí často úsměvně a rozhodně nešetří emocemi – na vlnách se zvesela houpající Smrt odpočítávající poslední vteřiny života brzy se utopivších námořníků; unavený Smrt otírající si „pot“ z čela a čekající až už konečně ta ženština skočí; Smrt nalévající starci víno a škodolibě tak pomáhající jeho mladé ženě k pletichám s milencem; znuděný Smrt sedící na špičce světa, u jehož paty jsou ostentativně vyskládány všechny neduhy moderní doby.

Rowlandsonovy skici a kresby, ač zobrazují smrt v její kruté podobě, jsou paradoxně příjemně živé a poutavé. Doprovodné verše doplňují atmosféru o ironizující prvek a dotvářejí celkový pozitivní dojem z díla.