Rytiny Hanse Sebalda Behama

 

Hans Sebald Beham (1500–1550)

Sebald Beham se narodil do rodiny německých umělců působících v Norimberku. Stejně jako otec a bratr i Sebald vynikal hlavně v rytectví, avšak značných úspěchů dosáhl i při navrhování dřevorytných ilustrací, jako malíř i miniaturista. Je řazen mezi nejvýznamnější „Malé mistry“ doby poDürerovské.

Jeho život bychom mohli označit jako hodně divoký. Pro své nevšední názory, jež se výrazně odrážely v jeho pracích, čelil několikrát soudním procesům - pro rouhačství a nařknutí z hereze (proti luteranismu; Norimberk patřil mezi protestantská města) byl i několikrát vykázán. Od roku 1532 žil a dožil ve Frankfurtu.

Sebaldovi Behamovi je připisováno přibližně 252 rytin, 18 leptů a na 1500 dřevorytů, včetně těch určených jako ilustrace pro knihy. Uznání mu získaly hlavně jeho detailní rytecké miniatury (často o velikosti poštovních známek).

 

Hans Sebald Beham, autoportrét (1532)

 

Pro až nezvyklé množství Behamových výtvorů není divu, že mezi jeho pracemi nalezneme i několik tisků, na nichž je (jak de facto velela dobová umělecká tradice) zobrazena Smrt.

Beham však ve své představivosti Smrt zobrazuje několika relativně neobvyklými způsoby. Nalezneme „obyčejného“ kostlivce (Smrt a tři nahé ženy; Adam a Eva), ale také Smrt s jednoznačně „masitým“ tělem a lebkou místo tváře (Smrt a stojící nahá žena), dokonce i se ztopořeným pohlavním údem (Smrt a neslušný pár). Nezvyklé je také zpodobnění Smrti jako padlého anděla, což i přes svou logičnost (viz. další kapitoly) je v Dances of the Death vzácné.

Behamova obrazotvornost však vyniká ještě jedné oblasti – spojení Smrti a erotiky. Éros a Thanatos byli v mnoha historických obdobích ve velice úzkém svazku, počínaje antikou, přes renesanci a konče 19. stoletím (přidat však můžeme i několikero děl dnešní umělecky roztříštěné doby).

Detailnost Behamovi vlastní se při zobrazování lidských těl projevila až důkladné realističnosti, což s okázalou nahotou mohlo v tehdejších puritánsky smýšlejících lidech vyvolávat silné negativní emoce. I dnes by se jistě našlo mnoho lidí, kteří by Behamovy rytiny označili za pornografii.

Jaký byl tedy hlubší význam tohoto pohoršivého spojení, u Behama často označovaného dokonce jako vulgární? Zcela jistě se jednalo o snahu dát vyniknout protikladu mezi životem, láskou, smyslností, erotikou, „živostí“ na jedné straně a Smrtí na straně druhé. A bez uzardění lze prohlásit, že se toto Hansu Sebaldovi Behamovi v jeho rytinách opravdu podařilo.

 

Dáma a Smrt

 

Smrt a kurtizána

 

Adam a Eva

 

Adam a Eva (1543)

 

Smrt a ležící nahá žena

 

Smrt a stojící nahá žena

 

Smrt a neslušný pár

 

Smrt a tři nahé ženy