Nový Bor (Lesní hřbitov)

 

Novoborský lesní hřbitov jistě patří mezi jedny z nejkrásnějších a nejromantičtějších aktivních hřbitovů u nás. Jeho nalezení není nikterak složité – v Novém Boru se napojte na Libereckou (268), z ní obočte na Radvanec (26847), samotná silnice nesoucí jméno Rumburských hrdinů je samonavádějící. Po levé straně na vás po necelých 600 metrech vybafne krátká příjezdová cesta k hřbitovní bráně, již ta slibuje příjemný romantický zážitek.

 

 

Ještě se však nezastavujte! Ujeďte dalších pár metrů a odbočte vpravo na lesní cestu. Zde totiž v klidném stromovém přítmí většina návštěvníků hřbitova ponechává svá vozidla.

 

zdroj: maps.google.com

 

Lesní hřbitov byl založen v letech 1907 – 1909. Jeho mecenášem a autorem byl Rudolf Schlegel, purkmistr a lékárník v jedné osobě. Hřbitov je poměrně rozsáhlý – svými téměř osmi hektary se řadí mezi jedny z největších v okolí. Navíc je pro svou neobvyklost od roku 1994 zařazen mezi významné krajinné prvky a podléhá tak ochranným pravidlům ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ustanovení § 4 odst. 2 a § 6).

 

 

Jak již název napovídá, hřbitov je nejen obklopen, ale je vlastní součástí lesního porostu převážně borovicového typu. Během 20. století však celková krajinná podoba hřbitova doznala řady zásadních změn. Mezi ty nejvýznamnější patří tvorba umělého lesního keřového patra, tvořeného množstvím hustých rododenronů, které celému hřbitovu během odbobí květu dodávají nejen lehce narůžovělý nádech, ale i jemnou nasládlou příchuť vznášející se ve vzduchu. Za zmínku však stojí také vykácení centrální lipové aleje, jež původně objímala centrální cestu vedoucí ke kříži.

 

 

Roku 1998 pak na popud novoborského městského úřadu došlo k postupné rekonstrukci hřbitova (zpevnění cest, osvětlení, zdroje vody,…) i přilehlé oblasti (chodník vedoucí ke hřbitovní bráně z Nového Boru, alej lemující silnici na Radvanec,…)

I v současné době se v některých prostorách hřbitova pracuje – během náštěvy autora probíhala rekonstrukce Pomníků válečných hrdinů.

 

 

 

 

Dominantou hřbitova jsou tři majestátní hrobky významných německých podnikatelských rodin, jejichž stavba je datována do dob prvorepublikových. Každá je svým charakterem specifická a od ostatních architektonickým zpracováním i atmosférou zcela odlišná.

 

Hrobka rodiny Hantich

 

Hrobka rodiny Friess

 

Hrobka rodiny Tchernich

 

Na východní straně hřbitova se nachází hroby sedmi vojáků, členů rumburské vzpoury z roku 1918. Právě na těchto sedmi z celkově jednadvaceti odsouzených byl 29. května 1918 proveden rozsudek a jen pár desítek metrů od hranice hřbitova byli popraveni. Na místě popravy stojí jednoduchý pomník.

 

Hroby popravených vojáků

 

Pomník stojící na místě popravy "rumburských" vojáků

 

Ač na hřbitově převažují „moderní“ hroby z poválečného období a neopomenutelnou stopou současného pohřbívání je urnový háj a vsypová loučka, romantický starobylý nádech lesního hřbitova zůstává v mnoha jeho koutech zachován.

 

 

Musím také zmínit, že i přes svou rozlohu a netypický charakter je hřbitov perfektně udržován a je o něj staráno s takovou pečlivostí, jak se to u v našich končinách moc často nevidí. Klobouk dolů!

 

 

PS: Dík patří drahému kolegovi L. F., že si udělal čas a vyrazil se mnou do dálav hřbitovních... Kouzlo novoborských míst posledního spočinutí ho učarovalo, za což jsem upřímně rád a těším se na naší další výpravu...